Czechferrari.cz

Sebastian Vettel dalším vítězstvím připomenul svým konkurentům, že svůj skalp nedá jen tak jednoduše.

A je nutno smutně podotknout, že letos už můžou Vettelovi konkurenti, v čele s Fernandem Alonsem, zřejmě již jen dosáhnout Vettelovo dílčích porážek, nikoliv však porážky hlavní – mistrovské. Ale nepředbíhejme...

V Itálii na domácí půdě Scuderie Ferrari se od úvodních tréninků drželi hlavní favorité na špici. Zklamáním byly pomalé časy Mercedesu a Lotusu. Ferrari pro kvalifikaci zkusilo svou zdejší tradiční strategii roztahování, kdy jako první jede Massa a veze ve svém aerodynamickém pytli Alonsa, který díky tomu zrychluje. Nutno však zhodnotit, že ani letos tato taktika úplně nevyšla. Důkazem toho je i poněkud podrážděná komunikace Fernanda Alonsa vůči svému týmu.

Nedělní závod byl ohrožen deštěm, ale hrozba nakonec zůstala hrozbou a závod se odjel celý na suchu. Na startu zareagovala obě Ferrari velmi dobře, ale přes první šikanu se lépe procpal Massa. Alonso v dalších kolech předjel Webbera a i Massu, což mu dávalo možnost souboje s Vettelem, ale ten mu neustále o malý kousek odjížděl. Alonso sice během části kol zajížděl rychlejší časy než Vettel, ale to mu k lepšímu výsledku nepomohlo. Spíše než souboj s Vettelem, musel Alonso řešit svou obranu a nutno podotknout úspěšnou obranu před Webberem. Massa se po prvních zastávkách v boxech propadl za Webbera na čtvrté místo a na něm zůstal až do cíle.





Průběžné bodové hodnocení jezdců: Sebastian Vettel 222 bodů, Fernando Alonso 169, Lewis Hamilton 141, Kimi Räikkönen 134, Mark Webber 130, Nico Rosberg 104, Felipe Massa 79, Romain Grosjean 57, Jenson Button 48, Paul di Resta 36, Adrian Sutil 25, Sergio Perez 18, Daniel Ricciardo 18, Nico Hulkenberg 17, Jean-Eric Vergne 13, Pastor Maldonado 1.

Průběžné bodové hodnocení týmů: Red Bull Racing-Renault 352 bodů, Ferrari 248, Mercedes 245, Lotus-Renault 191, McLaren-Mercedes 66, Force India-Mercedes 61, STR-Ferrari 31, Sauber-Ferrari 17, Williams-Renault 1.




Nashledanou za 14 dnů v Singapuru ...



V minulých letech to v Monze vypadalo takto:

2012 - Po zklamání z velké ceny Belgie jsme všichni vzhlíželi s nadějemi k naší domácí velké ceně Itálie, kterou tradičně hostí slavná a jedinečná Monza, která je prakticky poslední vysokorychlostní tratí v kalendáři mistrovství světa Formule 1. Velké očekávání jsme měli proto i pro kvalifikaci. V první i druhé části kouzlil na čele Alonso a Massa byl také velmi rychlý. Problém nastal v poslední a současně rozhodující části kvalifikace, kde porucha na voze odsoudila Alonsa k desáté startovní pozici. Čest Scuderie zachraňoval třetím místem Massa. Start závodu zvládl skvěle Massa, který se dostal před Buttona, ale i Alonso, který též poskočil o několik pozic výše a co především, v první zatáčce jej v nabytém a přemotivovaném středu pole nikdo nenaboural. Massa si pak stabilně držel svou druhou pozici a Alonso se neustále probíjel vpřed. Asi nejtěžším oříškem byl Vettel, který jej v obraně neváhal vytlačit mimo trať, za což byl následně penalizován. Po dvou třetinách závodu byl už Alonso druhý před třetím Massou. To bylo i díky výpadku Jensona Buttona. Na čele kroužil spolehlivě Hamilton. Hlavní osobou druhé půlky závodu byl jednoznačně Perez. Ten dokázal zajíždět mnohem rychlejší časy než všichni ostatní a postupně se protáhnul až na druhé místo, na úkor obou Ferrari. Pokud by byl závod ještě trochu delší, možná by si dokázal vyšlápnout i na prvního Hamiltona.

2011 - V Monze bylo po celý víkend horko a Ferrari se proto nemohlo vymlouvat na problémy se zahříváním pneumatik. Ihned bylo patrné, že Ferrari ztrácí, ne mnoho, ale ztrácí. Tomu odpovídala i kvalifikace, kde nebezpečně poodjel Vettel, ale dále bylo pole vyrovnané. Alonso se postavil na čtvrté startovní místo a Massa na šesté. Fenomenální startovní reakci předvedl v Italské GP Alonso, to jak se prosmýkl vedle Hamiltona a Vettela do vedení bylo vskutku znamenité. Výtečný start měl i Schumacher. Méně štěstí měli všichni ti, které trefil Liuzzi a vyřadil je hned v první zatáčce ze závodu. Alonso se moc dlouho před Vettelem neudržel a krátce na to musel čelit útokům Schumachera, těm se však ubránil a ujel. Massa doplatil na přemotivovaného Webbera, který jej roztočil a poslal o mnoho míst dozadu. Krásný souboj po mnoho kol sváděl Schumacher s Hamiltonem. Lewis Hamilton se ani s DRS a KERS nebyl schopný před Schumachera procpat a to ani když mu cestu ukázal Button. Schumacher opět předvedl svou vynikající obranu, tak jak jí umí jen on. S Fernandem Alonsem se nesmírně rychle vypořádal nejen Sebastian Vettel, ale i Jenson Button. Třetí místo v cíli tak bylo pro Ferrari maximem a i to bylo v závěru závodu značně ohroženo, protože to jak se k Alonsovi blížil Hamilton vypadalo velmi špatně.

2010 - Italské vítězství Fernanda Alonsa naznačilo, že účet sezóny 2010 ještě není uzavřený. Po GP Belgie se zdálo, že Alonso z bitvy o titul vypadl, ale dění na závodní trati se dokáže odvíjet značně nepředvídatelně. A tak nám hned na startu GP Itálie propadl Webber (v podobném stylu jako v Belgii, zde se ale dopředu dostával jen s obtížemi) a ještě v prvním kole v nájezdu do Variante Della Roggia rozhodl o svém osudu Hamilton, když si zlomil zavěšení pravého předního kola o Ferrari Felipeho Massy. Hamiltonova a Webberova chyba dala příležitost Buttonovi a Alonsovi zapojit se opět do boje o titul. Očekávání, že za Variante del Rettifilo bude ve vedení duo Alonso – Massa se nenaplnilo, když Alonso na startu zaspal, propadl se za Buttona a měl co dělat, aby udržel svou pozici před Massou. Svůj úkol však zvládl a odstartoval hon na Buttona. Ačkoliv měli Alonso i Massa rychlejší auto než Button, nedokázali tuto výhodu zúročit a posunout se vpřed. Přijít proto muselo skoro již klasické čekání na povinnou zastávku v boxech. Button naštěstí musel do boxů dříve než Alonso a to Fernandovi poskytlo možnost závod rozhodnout ve svůj prospěch a získat své již třetí vítězství v této sezóně. O něco podobného se pokusil i Massa, ale bez náležitého úspěchu, přesto bylo jeho třetí místo výborné.

2009 - O tom že je motorsport nevyzpytatelný jsme se opět přesvědčili při GP Itálie 2009. Hamilton dotáhl Raikkonena až na pódium. Hamilton se s Raikkonenem utkali již na startu závodu, když si Hamilton držel svou stopu a Raikkonen ho objížděl zleva, bohužel přes trávník, což ho stálo rychlost. O výsledku GP Itálie 2009 rozhodla hlavně bezchybná strategie Rossa Brawna, který protlačil Barrichella a Button k dalšímu double. Na druhého Button se v závěru závodu dotahoval Hamilton, ale v posledním kole udělal chybu a havaroval. To vyneslo Raikkonena na třetí místo a Tifosi měli hned co slavit. Nováček u Ferrari – Giancarlo Fisichella – se snažil přijít na chuť Ferrari F60. Dařilo se mu to lépe než v předchozích závodech Lucovi Badoerovi. Závod přes drobné obtíže dokončil na devátém místě, bohužel jednu pozicí od bodů.

2008 - O osudu této Italské GP rozhodlo hlavně počasí. Provazy vody bičující Monzu doprovázející páteční dopolední trénink byly hodně extrémní. Když pak jezdci nastoupili k odpolednímu tréninku a trať již hodně osychala a zdálo se že je vše opět v normálu... Sobota a neděle nás pak přesvědčily, že tomu tak nebylo. Zmoklá kvalifikace zamíchala tradičním pořadím jezdců na startu. Sebastin Vettel si vyjel své první pole position a taktéž první pole position to bylo pro Scuderiu Toro Rosso (bývalé Minardi). Jezdcům bojujícím o titul se už tak nedařilo, Raikkonen i Hamilton zůstali uvězněni v druhé fázi kvalifikace a jako zázrak se jevil čas Massy, který dokázal z této fáze postoupit Ani v neděli nebyl povrch Monzy v té správné kondici. Poprvé v historii se zde jelo po celou dobu na mokré trati. Kdo očekával, že Vettel pohoří, ošklivě se mýlil. Vettel svou pozici kontroloval a ještě ostatním ujížděl. Massa se snažil, ale ve výsledku se dopředu neposunul. Bojoval, ale dělal i drobné chyby. V závěru závodu neúspěšně útočil na pátého Heidfelda. Když pak v následujících dvou kolech udělal několik chyb a rázem za nim byl Hamilton, vypadalo to s Massou a jeho nervovou soustavou opravdu špatně. Naštěstí se však dokázal srovnat a svou pozici před Hamiltonem uhájit. Raikkonen jel velmi nenápadný závod, narozdíl od Hamiltona divoce nepředjížděl, nevytláčel ostatní jezdce mimo trať, přesto Raikkonen dojel jen o 10 vteřin za Hamiltonem.

2007 - představy fanoušků i týmu o boji o titul se mnoho nenaplnily. Raikkonen startoval pátý a Massa třetí. Raikkonen v jednom z sobotních tréninků přestál ošklivou nehodu a proto bylo příjemné vidět ho alespoň na třetím místě v závodě. Massa pro technickou poruchu nedojel.

2006 - na startu stál symbolicky před Michaelem Schumacherem Raikkonen. Massa byl po kvalifikaci čtvrtý. Netrvalo dlouho a Raikkonen byl za Schumacherem. Massa po problémech dojel na devátém místě. Pro fanoušky Ferrari byl potěšující pohled na porouchaný vůz Fernanda Alonsa – dávalo to souboji o titul nový rozměr. Schumacher si připsal další vítězství. Po velké ceně oznámil, že tato sezóna je pro něj již poslední, bez ohledu na výsledek boje o titul.

2005 - mizérie sezóny 2005 se nevyhnula ani Italské GP, šesté a sedmé místo v kvalifikaci, desáté a dvanácté místo v závodě, když v obou případech byl Schumacher před Barrichellem.

2004 - Na Monze dosud pršelo v průběhu GP jen jednou v historii. Předpovědi počasí slibovaly pro letošek opakování. Nakonec se předpověď splnila jen napolovic. Pršelo, ale jen před začátkem závodu a pak už jen trať osychala. To umožnilo rozehrát pravou loterii o to jaké pneumatiky nasadit. Jako nejtvrdší hráči se ukázali Rubens Barrichello a David Coulthard, kteří nasadili intermediate, David však ještě v průběhu zahřívacího kola vyměknul a zajel hned na výměnu a proto také musel startovat z boxů. Start byl velmi opatrný, tradičně skvělý v podání Fernanda Alonsa. Michael Schumacher také způsobil již v první šikaně "úsměvnou" situaci. Jelikož si jí nedovoleně zkrátil, čekal až ho předjede Montoya a Alonso, před které se takto dostal, ale pánům do trvalo dost dlouho co se stalo a pustili se před něj. Oto méně úsměvné to bylo v Variante della Roggia. Michael dostal smyk a musel čekat až přejede většina soupeřů, aby mohl dále pokračovat v závodě a zahájit skvělou stíhací jízdu. Rubens využíval výhodu svých pneu jen v prvních třech kolech, pak už byly na obtíž a musely pryč. Další průběh závody byl také dosti napínavý, malé odstupy, stíhání ztráty v podání Michaela, předjíždění, požár v boxech. Dnes nemohl nikdo říci, že se odehrál nudný závod. Vítězství je pro Ferrari vždy důležité. Vítězství v Italské GP obzvláště. Bojovný double byl krásný a jistě to byl jeden z nejlepších závodů sezóny 2004.

2003 - 50. vítězství pro Ferrari vybojoval Michael Schumacher. Na toto vítězství Schumacher útočil bez 1 dne celé 3 měsíce (naposledy vyhrál 15.6.2003 GP Kanady). GP Itálie přinesla od Ferrari perfektní závod pouze s 2 krizemi. První se odehrála v 1. kole před a za Curva Roggio - nejtěsnější souboj Schumacher Montoya. 2 krize nastala po prvních zastávkách v boxech, když Montoya zajížděl trvale lepší časy než Schumacher. Barrichello dojel třetí.

2002 - Začátek závodu opět odhalil, že Juan Pablo Montoya (na pole position) má sklony k porušování pravidel, konkrétně při startu 2 krát změnil svojí dráhu a nebyl za to potrestán. Poté co Ralf Schumacher musel odstoupit pro technické potíže, stal se závod velkou exhibicí teamu Ferrari, obzvláště v závěru Michael i Rubens dokumentovali, jakou mají převahu, když pouštěli před sebe jezdce, které jim několik kol před tím museli uvolňovat cestu, když byli předjížděni o kolo. První dojel Barrichello, druhý Michael Schumacher a třetí Irvine.

2001 - Italská velká cena se konala ve velmi zvláštním týdnu. V pondělí bylo oznámeno angažmá Tomáše Engeho u týmu Prost. V úterý celý svět se zděšením hleděl na bortící se mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku a v sobotu přišla další špatná zpráva. Při závodě americké série Cart v německém Lausitzringu havaroval Zanardi. Nehodu naštěstí přežil, ale od té doby se již nikdy nepostavil na vlastní nohy. Dnes již víme, že se Alex dokázal vrátit zpět mezi velmi úspěšné závodníky. Tento rok byla GP Itálie opravdu smutná. Vozy Ferrari nastoupily bez reklam, s černým nosem vozu. Nikdo neměl mnoho nálady k závodění. Přesto se předjíždělo se, bojovalo se, u Ferrari v boxech se nám opět zmatkovalo a to možná Rubense stálo vítězství. Každá série jednou končí. Michaelovi se to stalo při této GP. Od GP Evropy'00 do GP Belgie'01, pokud dojel nebyl horší než druhý (z 26 závodů dojel 20 závodů: 14 krát vyhrál, 6 krát byl druhý a 6 nedojel). Tentokrát byl čtvrtý. Barrichello dojel druhý.

2000 - Pole position si zajistil Michael Schumacher a v čele byl i v úvodu závodu. Hned v prvním kole, v nájezdu do Variante della Roggia havaroval Barrichello, Coulthard, Frentzen, Trulli, de la Rosa a Herbert. Trosky havarovaných vozů bohužel smrtelně zasáhly i jednoho traťového komisaře. Michael Schumacher si své vítězství nenechal vzít a druhému Häkkinenovi vzkázal že v boji o titul bude horko. Michael získal své 41. Vítězství, čímž vyrovnal fenomenálního Ayrotna Sennu. Když na to byl Michael po závodě při tiskové konferenci dotázán, rozplakal se....

POSTAVENÍ NA STARTU

PRŮBĚH ZÁVODU